Petrohradský park – romantická krajina u zámku

Petrohradský park vznikl na konci 18. století zásluhou Jana Rudolfa Černína. Na jeho rozvoji se později podílel i jeho syn Evžen Karel Černín. Na rozdíl od jiných černínských sídel nebyl Petrohrad navržen jako reprezentativní ukázka nejmodernějších trendů – měl být především příjemným místem pro každodenní život majitelů a jejich hostů.

Historie a vývoj parku

• Původní rozloha parku byla až 300 hektarů.
• Vysazovaly se především místní druhy dřevin.
• Park byl postupně doplňován cestami, vyhlídkami a drobnými stavbami.

Mapy z let 1817–1869 dokazují, že park byl propojen s okolní krajinou a patřil k hlavním černínským sídlům. V té době probíhaly rozsáhlé krajinářské úpravy v okolí zámku i na širších pozemcích panství.



Kompozice parku

Park je tvořen několika odlišnými částmi, které jsou propojeny průhledy do krajiny a sítí cest:

  • Severní louka – otevřený prostor se solitérními stromy, který přirozeně navazuje na okolní pole a míří k Finklovu rybníku s umělým ostrůvkem a bílým můstkem.
  • Jižní část – plynulý přechod do zalesněné obory.
  • Cesta na vrch Všech svatých – vede romantickým lesem až ke kapli.
    Kompozičně park pracuje s principem „malebnosti“ – střídá atmosféru příjemnou, melancholickou i vznešenou.

Revitalizace 2025

Díky současnému vlastníkovi pozemků Pavlu Šilhánkovi proběhla rozsáhlá obnova parku. Předcházela jí Studie revitalizace (2018) a následně projekt obnovy cestní sítě v zámeckém areálu.
Obnova v roce 2025 je největším zásahem od 30. let 20. století a vrátila parku jeho původní strukturu.

Povrch cest je tvořen nestmeleným štěrkem, případně antukou u doplňkových tras.
Hlavní přínosy revitalizace:
  • Znovu otevření historických pohledových os.
  • Sjednocení komponované krajiny.
  • Zpřístupnění parku veřejnosti.
Parametry cestní sítě:
  • Celková délka parkových cest: 2359m.
  • Široké cesty 300 cm: 1259m.
  • Cesty 200 cm: 1100m.
  • Doplňkové antukové cesty: 577m.

Významné objekty v parku

Jan Rudolf Černín a Petrohradský park

Jan Rudolf Černín (1757–1845) – mecenáš, cestovatel a spoluzakladatel Národního muzea – se při svých cestách po Evropě nadchl pro romantické parky. Po roce 1790 založil v Petrohradě krajinářský park, inspirovaný anglickým stylem. Na tvorbě spolupracoval s vrchním zahradníkem Rudolfem Födischem, s nímž podnikl studijní cestu do Anglie.

Stejná myšlenka se objevuje i v parku u nedalekého Krásného Dvora – oba parky jsou příklady prvních romantických krajinářských úprav v českých zemích.

Park v Petrohradě nebyl vytvořen jako monumentální dílo, ale jako příjemné prostředí pro každodenní život na venkovské rezidenci.

Romantismus – návrat k přírodě

S příchodem romantismu se v Evropě mění pohled na krajinu. Ideálem se stává přirozené prostředí, klid a osobní prožitek. Zahrady a parky už nemají být jen reprezentací bohatství – mají inspirovat, uklidňovat a umožnit svobodu pohybu. Myšlenky filozofů jako Jean-Jacques Rousseau nebo Francis Bacon vedly k novému chápání zahrad:
zahrada má působit jako skutečná krajina, ne jako geometricky upravené prostranství.

Anglický krajinářský park

V Anglii vznikl typ parku, který se stal vzorem pro celou Evropu:

  • Přirozené tvary cest a vodních ploch.
  • Využití existující krajiny (řeka, skály, les).
  • Volné průhledy do okolí.
  • Symbolické stavby (ruiny, kaple, altány, obelisky).

    Zámek a park tvoří dohromady scenerii – jako kulisy v divadle.
    Setkat se lze i s exotickými prvky, které šlechtici poznali na svých cestách: pagody, orientální pavilony nebo umělé jeskyně.
Romantismus v českých zemích

V českých zemích proběhl romantismus ve dvou vlnách:

  • Sentimentální romantismus (konec 18. století).
    Inspirován antikou, objevují se klasicistní stavby a umělé ruiny.
  • Anglický romantismus (19. století).
    Vliv středověku, gotiky a orientu, důraz na tajemno a přírodní krásu.

    Romantické parky pracovaly s atmosférou – střídaly temná lesní zákoutí s otevřenými slunnými loukami a výhledy do krajiny.
Mezi významné příklady u nás patří:

Přesunout se na začátek